Šumavské srdce Evropy | WILDlife.sk

Šumavské srdce Evropy

SRDCE EVROPY STÁLE TEPE
Modravské slatě a jejich okolí jsou dál skutečným srdcem Šumavy, kde den po dni tlejí staré vrstvy rašeliníků, ze kterých po milimetru rostou rašeliniště. Jsou místem, kde denně rosnatka lapá své mouchy a datlík vyklepává telegrafní zprávy při každodenním pátrání po potravě. Stále zde ještě žijí tetřevi a vyvádějí svá mláďata. Mladé smrčky a jeřáby vytvářejí novou generaci horských lesů a dál vyrůstají pod záštitou horských velikánů, kteří podlehli kůrovci. Příroda a život v kraji pod Roklanem se nezměnily, přestože mnohé se za ty dva roky na Šumavě stalo. Loňský orkán Kyrill, který zanechal nepřehlédnutelnou stopu v šumavských lesích, pozměnil lesy v okolí Modravských slatí méně než jiné oblasti horských smrčin na české a i bavorské Šumavě. Orkán Kyrill naznačil, že vhodný přístup pro hospodaření v lesích jádrových oblastí národních parků vystihuje heslo „Nechme přírodu přírodě“, kterým se dlouhodobě řídí v Bavorsku, ale i v jiných evropských NP.

EVROPANÉ JIŽ DÁVNO VĚDÍ O ŠUMAVSKÝCH POKLADECH
Území mezi Luzným, Roklanem a Poledníkem představuje jádrové území obou NP Šumava a Bavorský les. V důsledku historického vývoje a nepatrného využívání a zpřístupnění se stalo jedinečným středoevropským fenoménem. Je zde potenciál vzniku území „chráněné divoké přírody“ podél hranice obou států na ploše nejméně 10 000 ha, což je požadovaný minimální rozsah takových oblastí pro mezinárodně certifikovatelná území nejkvalitnějšího stupně ochrany – např. podle strategie PAN-Park. PAN-Park je organizace sdružující prestižní chráněná území Evropy. Lidé si cennost tohoto území uvědomují již po řadu desetiletí. Modravské slatě jsou velmi cenné území, chráněné podle Ramsarské úmluvy UNESCO, a zdejší zachovalost přírody dokládá i výskyt mnoha prioritních stanovišť chráněných v rámci soustavy Natura 2000. Bavorská strana je od počátku existence NP začleněna do jádrové zóny nejvyššího stupně ochrany a na české straně ještě před vyhlášením NP Šumava (v prosinci 1989) byla na ploše 3600 ha vyhlášena Státní přírodní rezervace Modravské slatě, jejíž ochranné podmínky naplňovaly kritéria nejpřísněji chráněných území IUCN kategorie I, do kterých patří mj. Bialowiezski (Bělověžský) prales. Vysoká ekologická hodnota území je výsledkem mnoha historických rozhodnutí a událostí, které přírodě nahrávaly. Přírodní biotopy ani živočichové hranice nerespektují. Milým příkladem z loňského roku je telemetricky sledovaná rysice Nora, která vyvedla mláďata na bavorské straně, ale velmi brzy se s nimi přesunula do klidové oblasti Modravských slatí, kde s nimi pobyla celé léto. Bavorští jeleni pravidelně tráví léto v oblasti Modravských slatí a další živočichové také velmi často migrují z jednoho národního parku do druhého.

PROJEKT DIVOKÉ SRDCE EVROPY
Ploty podél hranice jsou již naštěstí minulostí a v současnosti už ani pro lidi není hranice nepřekročitelnou linií. Je naprosto přirozené, že dlouhodobě nepřístupné pohraničí je lákadlem pro milovníky Šumavy a další turisty. Správy obou NP si plně uvědomují touhu lidí navštěvovat kraje blízkých sousedů, od kterých byli dlouhodobě odříznuti. S cílem naplnit přání po setkávání a zároveň zachovat přírodní hodnoty tohoto mimořádného území připravují společně Správy obou NP projekt Divoké srdce Evropy. V časech, kdy otevřené hranice umožňují cestovat po celém světě, se řada milovníků přírody vydává do Himálají, severoamerických NP nebo Skandinávie, aby zažili skutečnou a člověkem doposud nezmanipulovanou přírodu. Bývá to zkušenost jen krátkodobá, ale okouzlující. Středoevropské Modravské slatě nejsou severskou tundrou, ale pro mnohé návštěvníky může být jednodenní seznámení s „bezpečnou divočinou“ prvním krůčkem k pochopení přírodních zákonitostí a zamilování si skutečné přírody. Projekt Divoké srdce Evropy se snaží propojit oba NP, zachovat přírodní hodnoty unikátního území a zároveň umožnit lidem se s tímto středoevropským klenotem bezpečně seznámit. Bezpečně pro návštěvníky i pro přírodu, tedy podle hesla „poznat a neublížit“. Pro naplnění tohoto hesla jsou připravovány pro návštěvníky odborné exkurze vedené vyškolenými průvodci, kteří budou umět „divočinu“ lidsky představit, a značené turistické trasy by měly vést místy, kde lidé svojí přítomností obyvatele „divočiny“ (jeleny, rysy, vlky či tetřevy) neruší. Ve jménu napravování starých křivd, kterých se člověk na přírodě dopouštěl, budou odstraněny některé staré ekologické zátěže, např. cesty, které necitlivě narušily vodní režim. Projekt „Divoké srdce Evropy“ prakticky naplňuje základní poslání národních parků a umožňuje zachovat přírodní bohatství i pro další lidské generace.

- RNDr. Zdenka Křenová, PhD.-

(vedoucí odboru výzkumu a ochrany přírody NPŠ,
Správa NP a CHKO Šumava
zdenka.krenova@npsumava.cz)